Píseň pro Sirotky . Морган Райс
Читать онлайн книгу.
služebná uklízela pokoj a chystala ho na příchod své paní, chopila se Kate přívěsku na krku. Vzpomněla si na obrázek ženy uvnitř. Možná, že šlo o tohle. Možná, že jí Gertrude Illiard svojí nevinností připomínala představy, které cítila, když přemýšlela o svých rodičích. Co to ale znamenalo? Znamenalo to, že ji nedokáže zabít? Dotkla se prstenu, který měla předat Sophii. Věděla, co by jí na to sestra řekla, ale tohle rozhodnutí bylo jen a pouze na ní.
Pak do pokoje vešla Gertrude a Kate věděla, že se bude muset brzy rozhodnout. Siobhan čekala a Kate pochybovala, že trpělivost její učitelky bude nekonečná.
„Děkuji, Milly,“ pronesla Gertrude. „Je otec doma?“
„Měl by se vrátit až za několik hodin, slečno.“
„V tom případě si chvíli zdřímnu. Vstala jsem příliš brzy.“
„Samozřejmě. Postarám se, aby tě nikdo nerušil.“
Služebná odešla a s tichým klapnutím za sebou zavřela dveře. Kate viděla, jak si Gertrude zouvá zdobené boty a ukládá je jen kousek od její skrýše. Cítila, jak se postel nad ní prohnula, když na ni dívka dosedla. Pak zavrzala prkna, když se dívka uložila. Kate dál čekala.
Musela to udělat. Viděla, co se stane, pokud by neposlechla. Siobhan jí dala jasně najevo, že jí Kate patří a udělá, co se jí poručí. Kate k ní byla upoutaná stejně, jako kdyby si ji Siobhan koupila v sirotčinci. Vlastně ještě víc, protože nešlo o zákon, ale o magii její fontány.
Pokud Siobhan zklame, přinejlepším ji pošle do vlastního pekla a bude muset dělat věci, vedle kterých bude sirotčinec působit jako nebe. Přinejhorším… Kate viděla duchy těch, kteří Siobhan zradili. Viděla, jak trpí. Kate se k nim za žádnou cenu nechtěla přidat.
Musela si prostě dál připomínat, že je to jen zkouška.
Zatímco Gertrude usínala, sledovala Kate její myšlenky. Vnímala, jak se zpomalují. Místnost ztichla, sloužící se držely dál, aby se jejich paní mohla v klidu prospat. Dokonalá příležitost. Kate věděla, že je to teď, nebo nikdy.
Vyklouzla zpod postele, a aniž by ji prozradil jakýkoli zvuk, postavila se. Shlédla na Gertrude Illiard, která ve spánku vypadala ještě nevinněji než obvykle. Pusu lehce otevřenou, hlavu položenou na polštáři plném prachového peří.
Je to jen zkouška, pomyslela si Kate, jen zkouška. Siobhan mě zastaví dřív, než ji zabiju.
Jedině tak to dávalo smysl. Žena z fontány neměla žádný důvod chtít, aby tahle dívka zemřela a Kate nevěřila, že by to dělala jen tak z rozmaru. Přesto, jak by tou zkouškou mohla projít? Jediný způsob byl dívku skutečně zavraždit.
Kate stála a zvažovala možnosti. Neměla žádný jed, a i kdyby ano, stejně by nevěděla, jak ho nejlépe podat. Nehodu tu nahrát nemohla, nebyla venku na ulici. Mohla by vyndat dýku a dívku podříznout, ale jak by měla Siobhan šanci zareagovat? Co když dívku bodne nebo řízne tak rychle, že ji Siobhan nestihne zachránit?
Zbývala jediná možnost a Kate nad ní teď uvažovala. Zvedla jeden z naducaných polštářů. Byla na něm vyšitá říční krajina z nějaké vzdálené země. Kate cítila vzor v dlani. Přidržela polštář rukama, postavila se nad Gertrude Illiard.
Конец ознакомительного фрагмента.
Текст предоставлен ООО «ЛитРес».
Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию на ЛитРес.
Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.