Dokonalá manželka. Блейк Пирс
Читать онлайн книгу.
jsem Huntová, alespoň prozatím. Neustále odkládám vyplňování papírů na změnu jména.“
„Rozumím,“ řekla Kimberly. „Jak dlouho jste manželé?“
„Budou to dva roky,“ přiznala Jessie rozpačitě. „Mám vážné problémy s prokrastinací. Tím se asi také vysvětluje, proč jsem pořád ve škole.“
„Aha,“ řekla Kimberly a očividně se jí ulevilo, že opustili choulostivé téma příjmení. „A co studuješ?“
„Forenzní psychologii.“
„Páni, to zní zajímavě. Kolik ti zbývá, než budeš oficiálně psycholožka?“
„No, mám trochu skluz,“ poznamenala Jessie a podělila se s ní o svůj klasický příběh, který musela opakovat na každé koktejlové párty, co za poslední dva roky navštívili. „Začala jsem jako studentka na dětské psychologii na USC—tam jsme se taky potkali. Dokonce jsem dělala i stáž na magistru, ale pak jsem si uvědomila, že to nezvládám. Vypořádávat se s citovými problémy dětí na mně bylo moc. A tak jsem přestoupila.“
Schválně opomněla zmínit některé další podrobnosti o tom, proč ze stáže odešla. Nevěděl o nich skoro nikdo a rozhodně neměla v úmyslu o nich vykládat sousedce, kterou právě poznala.
„Tobě tedy přijde, že zabývat se psychologií kriminálníků je méně znepokojivé než zabývat se problémy dětí?“ zeptala se Kimberly s údivem.
„Zvláštní, co?“ připustila Jessie.
„Byla bys překvapená,“ ozval se Kyle. „Má na to talent, umí se těm lumpům dostat do hlavy. Jednou z ní bude špičková profilující psycholožka. Všichni potenciální Hannibalové Lectorové by se měli mít na pozoru.“
„Opravdu,“ řekla Kimberly a zněla skutečně ohromeně. „Musela ses už vypořádat se sériovými vrahy a tak?“
„Zatím ne,“ přiznala Jessie. „Většina mého výcviku probíhala v akademické rovině. A teď jsem vzhledem ke stěhování musela přestoupit na jinou školu, takže praktikum budu dělat na UC-Irvine od začátku tohoto semestru. Ten pro mě bude zároveň poslední, v prosinci budu promovat.“
„Praktikum?“ otázala se Kimberly.
„Je to něco jako stáž, jen se člověk tolik nezapojuje. Přidělí mě do určitého vězení nebo psychiatrické léčebny, kde budu sledovat, jak to chodí, a komunikovat s vězni a pacienty. Na to jsem celou dobu čekala.“
„Příležitost podívat se zloduchům do očí a nahlédnout jim do duše,“ dodal Kyle.
„To asi trochu přeháníš,“ poznamenala Jessie a laškovně ho udeřila do ramene. „Ale koneckonců je to tak.“
„To je nesmírně vzrušující,“ řekla Kimberly a v hlase jí zazníval upřímný zájem. „Určitě budeš mít spoustu báječných příhod, o kterých vyprávět. A když už jsme u toho, říkali jste, že jste se poznali ve škole?“
„V prváku na koleji,“ přikývl Kyle.
„Ach,“ pokračovala Kimberly. „Zajiskřilo to mezi vámi při praní prádla, něco takového?“
Kyle se podíval na Jessie. Nestačil ještě říct ani slovo a už jí bylo jasné, že se chystá vrhnout se do vyprávění dalšího příběhu omílaného na koktejlových párty.
„Přednesu ti zkrácenou verzi,“ začal. „Byli jsme kamarádi, ale uprostřed prvního semestru jsme začali randit, potom, co se na ni nějaký blbec vykašlal. Vyhodili ho ze školy, i když předpokládám, že to nebylo za to, že nedošel na rande. Tak jako tak si myslím, že tím Jessie unikla katastrofě. V předposledním ročníku jsme se rozešli, v posledním jsme se dali zase dohromady. Po dalším roce chození jsme spolu začali bydlet. Po dalším roce jsme se zasnoubili. A deset měsíců na to jsme do toho praštili. V říjnu to budou to dva roky manželské radosti.“
„Takže jste zamilovaný pár už od výšky. To je nádherné.“
„No jo, už to tak asi bude,“ přitakal Kyle. „Ale chvíli mi trvalo, než jsem ji získal. A to jsem celou dobu musel odhánět konkurenci bičem. Určitě tě nepřekvapí, že v podstatě každý chlap, co ji spatřil, se do slečny Jessie Huntové okamžitě zamiloval. A to se na ni jen dívali. Když ji člověk pozná pořádně, zamiluje se ještě víc.“
„Kyle,“ řekla Jessie a začervenala se. „Uvádíš mě do rozpaků. Nech si něco z toho i na říjen.“
„Víte co,“ řekla Kimberly s úsměvem, „právě jsem si vzpomněla, že už musím jít vyzvednout děti. A navíc mám najednou pocit, že ruším šťastnému páru plány pokřtit nový dům. Už radši vyrazím. Ale slibuju, že vás představím sousedům. Je to tu velice přátelské sousedství. Každý tady zná každého. Celá ulice se každý týden sejde ke grilování. Děti věčně přespávají u kamarádů. Všichni jsou členy místního jachtařského klubu, i ti, kteří nemají loď. Až se trochu zabydlíte, zjistíte, že je to skvělé místo pro život.“
„Díky, Kimberly,“ řekl Kyle a doprovodil ji ke dveřím. „Těšíme se, až všechny poznáme. A díky moc za ty brownies.“
Jakmile odešla, zavřel dveře a hlasitě je zamkl.
„Vypadala milá,“ poznamenal. „Doufám, že takoví budou všichni.“
„Ano, líbila se mi,“ souhlasila Jessie. „Byla sice trochu zvědavá, ale hádám, že to tady bude u lidí asi normální. Zřejmě bych si měla zvyknout na to, že tady nebudu mít žádnou anonymitu.“
„Bude to změna,“ přitakal Kyle. „Myslím ale, že z dlouhodobého hlediska budeme rádi, že jsme někde, kde známe jména svých sousedů a nemusíme se bát nechávat odemčené dveře.“
„Já si ovšem všimla, že jsi je právě zamkl,“ podotkla Jessie.
„To proto, že mi v hlavě leží, co povídala Kimberly o pokřtění nového domu,“ opáčil a jak se k ní přibližoval, sundával si už druhé tričko za posledních deset minut. „A když křtím, nemám rád, když mě někdo ruší.“
*
Té samé noci ležela Jessie v posteli, upírala oči na strop a na tváři jí hrál úsměv.
„Tímto tempem budeme mít všechny ty ložnice navíc brzy zaplněné,“ prohlásil Kyle, jako by jí četl myšlenky.
„Pochybuju, že dokážeme udržet stejné tempo, až začneš pracovat v kanceláři a mně začne nový semestr.“
„Rád to zkusím, jestli jsi pro,“ řekl a hluboce si povzdechl. Cítila, jak se vedle ní celé jeho tělo uvolnilo.
„Ty nejsi vůbec nervózní?“ zeptala se ho.
„Kvůli čemu?“
„Kvůli všemu—vyššímu platu, novému městu, novému domu, novému životnímu stylu, novým lidem, novému všemu.“
„Úplně všechno nové není,“ připomněl jí. „Znáš už přece Teddyho a Melanie.“
„Teddyho jsem viděla třikrát a Melanie jednou. Skoro ho neznám.